Ploštěnci

1. března 2008 v 14:19 |  Biologie
Ploštěnci (Plathelminthes)
kmen bezobratlých; tělo nejčastěji zploštělé; chybí tělní dutina, cévní soustava a řitní otvor; mikroskopičtí až 15 m dlouzí (tasemnice); někteří nebezpeční paraziti. Tři třídy: ploštěnky, motolice a tasemnice.
Ploštěnky (Turbellaria)
třída kmene ploštěnci, mořští a sladkovodní, řidčeji suchozemští bezobratlí; nečlánkované, ploché tělo je pokryto brvami, sloužícími u malých forem k pohybu; oči, hmatové laloky, čichové jamky a rovnovážné orgány jsou spojeny s párovou nervovou zauzlinou v hlavě (mozkové ganglion), od ní vedou čtyři nervové provazce, v těle navzájem spojené; vylučování slouží početné protonefridie (ledviny); často bohatě větvené střevo končí slepě; nejčastěji obojetné pohlavní orgány. Většina p. žije dravě nebo se živí mršinami. Zvláště velkou schopnost regenerace mají sladkovodní p. V chladných horských potocích žije jako relikt z ledových dob tmavá p. horská (Planaria alpina), až 2 cm dlouhá. Několik mm měří maloústka podlouhlá (Microstomum lineare), mající v pokožce činné žahavé buňky z pozřených nezmarů (polypovci). Až 60 cm dlouhé jsou suchozemské p. tropických deštných pralesů. Některé p. vytvářejí příčným dělením řetězce (řetěznatky; Catenulida). Některé druhy jsou cizopasné.
Motolice (Trematodes)
0,4 mm až 1 m dlouzí cizopasníci s přichycovacími orgány (přísavky, háčky, lepivé žlázy), téměř vždy obojetníci, vývoj nejč. proměnou (metamorfóza), často se střídáním generací; např. motolice jaterní, bilharzie.
Př.:
jaterní motolice
v savcích cizopasící motolice; vývoj střídání generací se změnou hostitele (bezobratlí mezihostitelé): a) m. jaterní (Fasciola hepatica), až 4 cm velká; pohlavní generace ve žlučovodech jater savců a člověka; vejce se dostávají s trusem na pastviny; ve vodě se z nich líhne prvá generace volně plovoucích larev, miracidií, které se zavrtávají do plže z čelediplovatkovití a vytvářejí sporocysty, z nich vznikají partenogeneticky (partenogeneza) jako druhá generace redie, dávající vznik larvě cerkarii (třetí generace); ta opouští plže, přisává se pevně na rostliny a opouzdřuje se v cystu; sežrána savcem, vyvíjí se cysta (zapouzdřená trvalá forma) v motolici; b) m. kopinatá (Dicrocoelium dendriticum), 4-9 mm velká, v ovci; mezihostitelé: mravenec, různé druhy suchozemských plžů.
bilharzie
schistosomata - cizopasná motolice, pojmenovaná po něm. lék. Theodoru Bilharzovi. Vývojová stadia parazita pronikají přes pokožku, žijí v žilách zažívadel jako parazité a vyvolávají onemocnění schistosomiázu (bilhariózu), zánět močového měchýře, střev, jater, sleziny a tím i anémii-ztráta počtu červených krvinek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama